středa 10. června 2015

Turín

Další destinace začínající na je tady!
Popis pokračování cesty z Německa do Itálie bych ráda začala už cestou na letiště, která byla opět "výživná". Jelikož, co se cestování týče, nerada ponechávám něco náhodě, měla jsem objednaný a zaplacený shuttle na letiště, papíry vytištěné, na třetiny přeložené a připravené v pouzdře. Na autobus jsme samozřejmě zodpovědně dorazili s předstihem a čekáme. Čeká nás tam víc. Autobus nikde, pověstná německá přesnost je pryč, přijel s 12min zpožděním, s nutnou nikotinovou pauzou zaokrouhleno na čtvrthodinku. Ještě pro upřesnění - letím z Frankfurt Hahn (nemyslete si, jako já, že je to třeba někde u Frankfurtu), má to být malé letiště (prý spíš jako bus station) necelou hodinku cesty. Zatím mi do odletu zbývá přes dvě hodiny (19:30). Jenže! Než jsme vůbec opustili Trevír, tak uběhla dobrá hodina a když jsem pak viděla ceduli s kilometry zbývajícími do cíle tak mi to na klidu zrovna moc nepřidalo. Asi stejně jako fakt, že dvě cestující sedící za mnou si raději zabookovaly nový let na další den. V tu chvíli jsem zrovna nebyla pyšná na to jak moc rozumím. Už jsem viděla scénář, kdy se před letištěm otočím na tenisce, případně ani nevystoupím z autobusu a budu vyžadovat cestu zpět, zůstanu u R. do pátku (no flight on thursday) a koupím si novou letenku. Když nic horšího.. Takže jsem brečela částečně bezmocí, hysterií a pak už jen vtipností situace. Long story short 19:22 probíhám letištěm za zvuku oznámení, že za 5minut zavírají bránu (ehm, už v 19:00 měla být zavřená, takže zatim dobrý zprávy), poprvé se mi stane, že pípám při průchodu bezpečnostním rámem, ale pak dobíhám a ptám se, zda ta fronta před uzavřenou gate je opravdu do Milána. Směju se a čekám ještě cca 30min o které je náš let zpožděn. 

Sedim až vzadu, Ryanair asi šetří a ani nerozsvítí, ale i tak dočtu Kunderu. Na Bergamu mám asi  půl hodinku do odjezdu shuttle do centra, tak něco zakousnu a v busu to pak na hoďku zalomím. Valerie pro mě přijela na Vespě, naložila mou cestovní tašku, přidělila mi přilbu (a chtěla mi vnutit ještě iphone ať koukám na mapu a za jízdy naviguju) a vezeme se na Designweek (nejdřív teda jedeme asi 10min úplně špatným směrem, hodně zastavujem a Val pořád s gps konzultuje cestu, což mi nevadí, zvykám si na to sedět na motorce a jezdit přes kočičí hlavy v centru, jsem holt už starší člověk!) všude spousta lidí, prohlídnem pár exponátů, zjistíme, že došlo pivo, tak se projdem centrem a pak pokračujem k Val. 

Ráno po snídani vyrážim metrem na centrální nádraží, kam přijíždí z letiště Tereza. Vyzvedává nás tam Chiara a dlouhou procházkou proloženou zmrzlinou dojdeme před Duomo. Všude spousty lidí a já si celkem užívám jak už se tady vyznám. Večer jedeme vlakem do Turína, což trvá necelý dvě hodinky a sedneme si až na třetí stanici, je děsně plnej a to jezdí každou hodinu. V Turíně využijeme jedinou linku metra a přesouváme s k Ch.. Prohlídka města nás čeká další den, kdy je sice trochu pod mrakem, ale stejně máme z muzea kinematografie úžasný výhled. Sama tahle budova, ať už zvenku či zevnitř stojí za to! Dokazuje to i počet turistů, my máme to štěstí, že je tam zrovna na exkurzi i několik škol. Vstupenka se dá koupit včetně rozhledny, je tady i museum shop, kde jsem překvapivě nic nekoupila, a kavárna konceptu EATALY. Prošly jsme město, hledaly poštovní schránku (marně! to dnes nikdo neposílá pohledy?) a další pauzičku na drink si udělaly až v Gatsby's, kde jsme si vychutnaly aperitivo, čímž se v Itálii myslí zpravidla Aperol Spritz s občerstvením, chuťovky jsme si ještě zašly doplnit a celkem jsme se tam rozseděly. Následoval přesun k autu, který byl ovšem trochu delší, než jsme si pamatovaly. 
i moje miláčky tady mají.. škoda, že neumim italsky
Desigual moc nemusím, nejvíc se mi tam líbil strop :D


Další den bylo teplo už od rána a my se jej rozhodly strávit v přírodě. Jely jsme do národního parku asi necelou hodinku od Turína a tam si aktivně vypůjčily kola. Chtěly jsme si je původně vzít na celé odpoledne, ale naštěstí jsme zvolily variantou jen dvou hodin, křižovaly park sem a tam (hlavně ať to neni do kopce!) a zbytek času odpočívaly. Poslední den Tereza zmínila, že bychom mohly jet na nákupy, s čímž jsme samozřejmě souhlasily a vydaly se do outletové vesničky vicolungo asi 80km od Turína, na dálnici A4 mezi Turínem a Milánem. Obchůdků (a lidí!) tam bylo spousta, hodně sportovních outletů, ale já si nakoupila hlavně Lindt čokoládky, pupa kosmetiku, zavítala jsem i do Manga, Calzedonie (silonky za euro) a dva kousky si pořídila v Benettonu. Bylo opět děsné vedro a cestou zpět po dálnici jsme se hromadně modlily hlavně ať nám nedojde benzín! Na okraji Turína najednou benzínka jako naše spása, ale ejhle, nebrala kreditky a nikdo neměl cash! Jedeme na druhou ovšem stejná situace, tahle je alespoň u nákupního centra, tak jdeme do bankomatu, ale už nás ostraha chce vyhnat, půl hodiny už mají zavřeno! Naštěstí nás nechal vybrat, takže jsme si mohly koupit benzín a dojet zpět. Další den už se loučíme, v šest ráno sedáme s Terezou na vlak a jedeme do Milána, kde pak obě nasedáme na spoje jedoucí na letiště, T. letí z Bergama a já tentokrát s ČSA z Malpensy.

Travel tips!

  • v Turíně neni letiště, nejlepší je letět do Milána na Malpensu (s ČSA nebo EasyJet) či Bergamo (WizzAir), odtud pak jezdí shuttle bus přímo do Turína, naše varianta byla ale shuttle do Milána (z Malpensy 7euro, z Bergama 5euro) na stanici Milano Centrale a odtud vlakem. Vzdálenost obou měst je kolem 150km a jízdenka na vlak stála 12,25euro (2 hodínky jízdy)
  • v Turíně je jedna linka metra (1,5eura na 90min), celkem dost nová a moderní. V její trase jsou i obě vlaková nádraží
  • přímo v centru města se dá parkovat v podzemních garážích na hlavním náměstí
  • muzeum kinematografie opravdu stojí za to, nádherná budova, samotné muzeum určitě zabere půl dne, ale dá se tady i příjemně zrelaxovat (v hlavním sále jsou pohodlná lehátka a dvě plátna se sekvencemi filmů), navíc je tu kavárna/restaurace. Studentské vstupné spolu s výtahem na rozhlednu 11euro
  • občerstvení: Gatsby's Via Soleri 2 příjemné prostředí, dá se sedět venku nebo v patře, aperitivo s občerstvením za 8euro
  • prošly jsme jen jeden břeh řeky, v historickém centru mnoho podloubí, pouličních stánků s knihami, LP atd., staré tramvaje, zároveň spousta parků, zeleně
Byli jste někdy v Turíně? Pokud vás napadnou další dotazy ohledně tohohle města, tak mi neváhejte napsat :-* A můžete mi i doporučit, kam bych měla jet příště, co chytlo za srdce vás?

♥♥♥


Žádné komentáře:

Okomentovat

Děkuji moc za vaše komentáře!! :)